Přeběhlík - 63. kapitola (2/2)

1. srpna 2017 v 21:53 | Bee |  Přeběhlík
Dlouho jsme se k tomu ani já, ani Anet nedostali, ale konečně vám přinášíme pokračování...



O něco později přivolám z koupelny lavor prakticky totožný s tím, který mám doma - je to jedna z mála věcí, které jsem koupil do tohoto domu po tom, co jsem ho zdědil.

Dostal jsem sadu identických mis od svého kmotra ke čtrnáctým narozeninám, ale v té době jsem je opravdu nedokázal docenit. Neměl jsem ani potřebné dovednosti, abych je mohl využít - to až dnes jsem mu za to vážně vděčný.
 

Přeběhlík - 63. kapitola (1/2)

6. července 2017 v 0:10 | Bee |  Přeběhlík
Anet přeložila půlku další kapitoly, která kopíruje část děje kapitoly předchozí, ale tentokrát z Dracova pohledu. Zbytek kapitoly přidáme, co nejdřív to půjde.



"Myslím, že se jim nelíbí, že já a Ron jsme zase spolu."

Cítím, jak se mi právě zastavilo srdce. Fungují moje uši správně?

"Já… tomu nerozumím," řeknu.

Nepochopí, co tím myslím, a začne opakovat svoje předchozí tvrzení.

Přeběhlík - 62. kapitola

25. června 2017 v 19:42 | Bee |  Přeběhlík
Anet i já máme zkoušky úspěšně za sebou, a tak se opět můžete těšit z další kapitoly.



"Vážně Blaisi, co se stalo?"

"Mezi mnou a Hermionou nikdy k ničemu nedošlo," slyším Blaisův hlas skrze dveře. "Vždyť víš, že jsem šprýmař, ne?"

Jsem překvapená, že o tom mluví teprve teď. Byla jsem si jistá, že už o tom určitě museli diskutovat někdy předtím.

"Jo, ale asi o tom vtipkuješ z nějakýho důvodu, ne?" řekne Harry.

"Jasně. A co na tom?"
 


Přeběhlík - 61. kapitola

21. května 2017 v 14:15 | Bee |  Přeběhlík
Máme tady další kapitolu! Ovšem Anet i já mometálně máme zkouškové, Anet dokonce čekají státnice, takže nové kapitoly asi budou pibývat o něco pomaleji. Prosíme tedy o shovívavost.





Pokud jsem měl duši, když jsem opouštěl Británii, tak teď už je zcela jistě pryč.

Stěží si vybavuju, kdy jsem naposledy cokoliv cítil.

Otupil jsem své emoce, uzamkl svůj soucit, zmrazil své srdce.

Existuje speciální místo v pekle rezervované pro lidi, kteří udělali takové věci jako jsem udělal já. Není zde žádné vykoupení, žádné odpuštění. Bolest a utrpení je všechno, co mi zbyde, všechno, co si zasloužím.

Přeběhlík - 60. kapitola

25. dubna 2017 v 16:49 | Bee |  Přeběhlík
Anet nelenila a přeložila další kapitolu. Snad se bude líbit.



Vyjdu z Dracovy ložnice do obývacího pokoje, kde už na gauči sedí Blaise a Harry. Oba s knihou v klíně.

"Hej, Šípková Růženka je vzhůru," řekne Harry.

"Šípková co?"

"To je postava z mudlovské pohádky," vysvětlím Blaisovi.

Přeběhlík - 59. kapitola

15. dubna 2017 v 23:54 | Bee |  Přeběhlík
Dámy a pánové! Okamžik, na který jste tak dlouho čekali! (Dobře, konec teatrálností :D ) Věc se má tak, že jedna z mých čtenářek se nabídla, že v překládání bude pokračovat místo mě a já jí budu dělat pouze betu. Takže prosím velký potlesk pro Anet, díky které se to tady snad zase trochu rozjede.



Nenápadně se pohybuju chodbou, na sobě mám hábit, proměněný, aby vypadal přesně jako standardní smrtijedský plášť. Kápi mám staženou hluboko do obličeje, abych zakryla své vlasy. Momentálně jsem pod zastíracím zaklínadlem, ale za chvíli bude převlek nezbytný.

Dorazím na místo určení - sedmé patro, přímo před Komnatou nejvyšší potřeby. Smrtijed by tu měl být za dvě minuty. Zhluboka se nadechnu, abych uklidnila svoje nervy, a pozvednu hůlku.

Pak spatřím, jak se zpoza rohu vynoří vysoká postava.

O situaci s překladem povídky Přeběhlík

5. ledna 2017 v 20:14 | Bee |  Přeběhlík
UPDATE: NEZVLÁDÁM TO. CHTĚLA JSEM, ALE NEZVLÁDÁM TO. JE MI TO LÍTO.

Ahoj všichni, kdo jste zůstali povídce i přes tak dlouhou pauzu věrni. Nesmírně si toho cením a ani slovy nedokážu popsat, co to pro mě znamená. Chci vám tímto vysvětlit, proč už dlouho nic nepřibylo, abych to nemusela psát několikrát do komentářů.

Není to tak, že bych vůbec neměla čas. Ten by se našel. Ale s tím vším, co se dělo (a děje) v mém životě, jsem na překlad prostě neměla to správné rozpoložení, chuť... Nevím přesně, jak to popsat. Nezvládám překládat jako mechanický stroj, takže na překlady vždy potřebuju, tak říkajíc, chytit slinu. A to se mi už dlouho nepovedlo, poněvadž jsem se potýkala s problémy osobními, zdravotními, ke studiu jsem navíc přibrala práci... Bylo toho hodně. A když jsem se konečně vyhrabala z toho stavu, který jsem vnímala jako naprosté dno, chtěla jsem žít. A ten život si náležitě užívat. Alespoň ve volných chvílích mezi školou a prací.

Zároveň ale nechci úplně opustit něco, co mě takovou dobu bavilo a naplňovalo, takže jsem si dala předsevzetí, že až dodělám zkoušky (což by mělo být do měsíce), zase se pokusím do překládání vrhnout a s povídkou trochu pohnout. Držte mi tedy palce a mějte se mnou, prosím, trpělivost.

Vaše Bee

Přeběhlík - 58. kapitola

7. března 2016 v 13:49 | Bee |  Přeběhlík
Vytoužené pokračování ;-)



Když se nezdá, že by se Voldemort chystal zastavit, muži před námi po nás začnou vrhat zaklínadla a strážci stojící po stranách je vzápětí následují. Zrychlím, abych byl co nejblíž Voldemortovi, jenž kouzla snadno odráží a nadále udržuje stejné tempo chůze. Vypadá to, jako bychom se pohybovali v kouzly neprůstřelné bublině.

Ty dva strážce, jež stojí před námi, Voldemort kouzlem odmrští s takovou vervou, až narazí do nejbližších stromů.

Přeběhlík - 57. kapitola

26. února 2016 v 17:55 | Bee |  Přeběhlík
Trvalo mi to trochu déle, než jsem zamýšlela, ale konečně přidávám vytoužené pokračování. A mám perličku pro pozorné čtenáře: v minulé kapitole se mi podařilo udělat chybu, která pozměnila význam určitého sdělení, které najdete i v této kapitole. Chybu už jsem samozřejmě opravila, ale schválně, kdo přijde na to, v čem byla. :)



Probudím se a vystřelím do sedu.

Místnost je temná. Kde...?

Cítím se lépe. Cítím se naživu.

Pak si uvědomím, že zase sotva cítím svoji levou ruku. Pohlédnu tím směrem a spatřím Grangerovou, jak se krčí na kraji postele a drží mě za ni.

V krku se mi utvoří knedlík a já těžce polknu, zatímco se mi hrudí rozlije pocit tepla.

Záleží jí na mně.

Přeběhlík - 56. kapitola (2/2)

7. února 2016 v 17:36 | Bee |  Přeběhlík
Druhá část...



Zamračím se. Svatba? Jsme uprostřed zatracené války!

"To jsem neřekl," řekne Blaise klidně a opře se o opěradlo pohovky. "Řekla ti, že mám z toho radost, že jo?"

"Jo, řekla."

"O tom lže."

Kam dál