Kapitola 17: Řekni, že mě miluješ

9. června 2010 v 16:00 | Peacy |  Úžasná karikatura intimností


Zdravím, už jsem kapitolu měla na emailu dřííív ale bohužel jsem neuvěřitelně vytížená a aaah Lord ví , že potřebuji oddych ....

Takže tady je kapitola, doufám že si ji užijete .

Pár příští povídky bude Draco/Hermiona tak doufám, že mi pomůžete i s obdobím.







Zane zíral na zavřené dveře svého pokoje s rukama založenýma na hrudi a s nakrčeným obočím. Nohy mu visely z postele a čas od času narazily do matrace.
Jeho rodiče ho ráno nepustili do ložnice, takže byl naštvaný a nepřestával se mračit. Zkoušel kliku od jejich dveří, ale byly zamčené. Proč by se měli zamykat? Zaklepal, ale oni ho poslali pryč, že má přijít později. A jakoby to nestačilo, ještě se mu vysmáli a ani mu to neřekli do očí!
A tak se stalo, že Zane Malfoy neměl dobrou náladu. Vůbec. Jediné, co chtěl, bylo říct jim dobré ráno, dát jim pusu a objat je. Ale oni ho ani nepustili do místnosti! Pěkná banda hlupáků!
Seskočil z postele a sebral Rosie z podlahy. Malfoyovská zvědavost ho přirozeně přinutila chytit kliku a otevřít si dveře do obývacího pokoje. Zastavil až před telefonem - potřeboval nutně mluvit s babičkou.
Hermiona mu vysvětlila, jak telefon funguje pouze pro případy nouze a zdůraznila, že smí volat jen v opravdu nouzových situacích a babičce. Ale tohle byla nouzová situace, takže… Narcissa ochotně souhlasila, že si do sídla pořídí svůj vlastní telefon. Nikdo nechtěl pokoušet Zanovo možné zranění ze špatně použitého letaxu
Zane opatrně zvedl sluchátko a vytočil správná čísla ve správném pořadí. Chvilku počkal, dokud neuslyší vyzváněcí tón. A pak další. A další.
"Haló?" ozval se ze sluchátka Narcissin hlas.
"Babičko?" zapištěl Zane v odpověď a v očích se mu zaleskly slzy.
"Zane, miláčku, je všechno v pořádku?" zazněl její evidentně panický hlas.
"Ne, babičko. Ale jsem moc moc moc nazlobený!" popotáhl.
"A pročpak jsi nazlobený?" vydechla úlevou - na Malfoyovská melodramata si zvykla už dávno. Roky vás naučí…
"Maminka s tatínkem se zamkli v ložnici a nechtějí mě pustit dovnitř. Chtěl jsem jim jen říct dobré ráno, dát jim pusinku a objat je! Ale oni mě nechtějí pustit dovnitř. A… a…" V tu chvíli se Zane rozbrečel. ,,Jsem na maminku s tatínkem moc a moc nazlobený!"
"Ach, nebesa," vydechla do telefonu Narcissa. ,,Prosím tě, utři si slzy a nebuď smutný, zlatíčko. Vím, že je ti smutno a jsi na maminku a na tatínka nazlobený, ale… zkus být na chvilku velký kluk a poslouchej mě, dobře?" Přikývl, i když to nemohla vidět. "Zane, tví rodiče tě milují jako nic jiného na světě. Někdy ale potřebují strávit pár chvil bez dětí. Takže, musíš být velký chlapec a pochopit, že ačkoliv tě velmi milují, musí spolu občas strávit pár chvil v soukromí…"
"Ale… ale... co tam můžou dělat?" zeptal se.
"Prostě spolu tráví čas," vysvětlila Narcissa a snažila se zakašláním skrýt něco, co poznamenal její manžel.
"Je tam děda?" zeptal se Zane, když zaslechl Luciusův smích v pozadí.
"Ano a chová se velmi hloupě," odpověděla kysele. "Zpět k tomu, co jsem říkala. Zane, rozumíš tomu, co jsem ti řekla o tvých rodičích?"
"Ano," řekl znechuceně. "Můžu mluvit s dědou?"
Došlo mu, že pokud mu nepomůže babička, pak děda rozhodně ano. Ze sluchátka chvilku slyšel jen nějaké reptání a povzdechy, ale nakonec se mu skutečně ozval dědeček.
"Ano, Zane?"
"Dědo? Můžeš poslat tátu a mámu do kouta za to, že se přede mnou zamkli?"
"Slyšel jsi, co ti právě povídala babička?" zeptal se unaveně.
"Ale oni mě nechtějí pustit do pokoje!" protestoval Zane. ,,Oni hrají nějaké hry? Beze mě?" Nechápavě se zamračil, když slyšel, jak se z druhé strany ozývá jen dědovo hlasité chechtání, pleskání a nadávky.
"Dědo! To bylo zlé slovo!"
"Omlouvám se, Zane. Tvá babička mě zmanipulovala," vysvětlil. Tomu slovu Zane nerozuměl, a tak se jej rozhodl ignorovat.
"Pokud maminka s tatínkem hraje hry, chci si zahrát taky! Nebo snad hrají pevnost? S Wolfem ji občas hrajeme. Abys vešel do pevnosti, musíš znát heslo a nesmí tam holky. Jen Rosie, Jasper, já a Wolf, protože známe heslo."
"Zane Malfoyi," přerušil ho rázně Lucius. "Už jsi skončil?"
"Potřebuji heslo, abych se dostal do maminčiny a tatínkovy pevnosti?" zeptal se Zane. Chtěl přeci jen pár odpovědí!
"Narcisso, přísahám, že jestli mě nepřestaneš mlátit..," chechtal se Lucius.
"Tak jaké je heslo, dědo?" vrátil se Zane zpátky k tématu.
"Jaké heslo?" zeptal se Lucius. ,,U Merlina… Zane, nemáš dovoleno vejít do pevnosti svých rodičů. Nech je nějakou dobu o samotě, poslední věc, kterou potřebují je, že se vložíš do věcí, o kterých nechci, abys věděl nejméně do puberty. Božíčku, jen počkej, až si všechno… řeknou… a pak je můžeš otravovat tak dlouho, doku s tím nebudeš spokojený."
"Oni si povídají?" zeptal se Zane.
"Ano, povídají," odsekl.
"Tak dobře. Stejně mě nudí, když si dospělí povídají," vysvětlovat Zane. ,,Už nechci do jejich pevnosti."
"Chvála Bohům," zamumlal Lucius. "Tak buď hodný chlapec a sedni si se svou dinosauří hračkou na sedačku. Nebo… nebo s jakoukoli jinou hračkou, se kterou bys rád seděl."
"Dobře, dědo. Myslím, že je slyším otevírat dveře! Sbohem!" položil urychleně sluchátko a vběhl do haly, kde spatřil Hermionu zabalenou v županu.
"S kým jsi to mluvil, zlatíčko?" zeptala se ze strachu, že mohl otevřít někomu cizímu.
"S babičkou a dědou," odpověděl.
"Oni volali? Neslyšela jsem telefon."
"Právě jsem s nimi mluvil a oni mi řekli, že mám být velký chlapec," vysvětlil. Víc se mu o jeho rozhovoru s prarodiči mluvit nechtělo. Stále byl zklamaný, že ho rodiče nepustili do ložnice, ale chystal se poslechnout babičku s dědou. "Už jste si s tatínkem všechno řekli?" Hermiona zrudla a zakuckala se.
"Ehm… ano."
"Dobře, ale už se přede mnou nezamykejte," varoval ji a odkráčel zpátky do pokoje, aby se převlékl do pyžama. "Mluvili jste příliš dlouho!"
Hermiona sledovala, jak odchází a vložila si obličej do dlaní. Přemýšlela, jak co nejrychleji přinutit zemi, aby ji pohltila…
----------------------------------------------------------------------------------------------
Pondělní ranní slunce přišlo k rozespalému Dracovi až příliš brzy. Přehodil si přikrývku přes hlavu, aby moh znovu usnout, když ucítil štiplavý dotek nehtů své ženy.
"Draco, vstávej," řekla Hermiona a znovu ho píchla do ramene.
"Nechci," zamumlal do polštáře.
"Musíš jít do práce," řekla a pro změnu ho pohladila.
"Kašlat na práci," zamumlal.
"Pomoz mi obléct Zana, dnes musíme na rozhovor s Rhondou," odpověděla a políbila ho zátylek. Vstala z postele, odešla do koupelny a nechala ho v posteli samotného. Nenáviděl, když ho nechávala v posteli samotného.
"Dobrá! Už jsem vzhůru," zamumlal hlasitě, posadil se na posteli a prsty si prohrábl vlasy.
Společně se připravili na den, vzbudili Zana, oblékli ho, nakrmili a opustili byt. Přesně předtím, než se jejich cesty rozešly, si Draco klekl před Zana a položil mu dlaně na ramena.
"Zane, dnes budeš mluvit se slečnou Rhondou," začal.
"Já vím, maminka už mi to řekla," odpověděl Zane.
"Chci, abys k ní byl slušný a odpověděl na všechny její otázky. Pokud ti z toho ale bude smutno, nebo tě něco naštve, okamžitě to řekni mamince a odejděte, dobře?"
"Ano, tatínku," přikývl. "Obejmeš mě?" Draco neměl jinou možnost, a tak kolem něj obtočil paže a políbil jej do vlasů. Hned na to se postavil a všiml si, že se na něj Hermiona klidně usmívá. Nahl se a políbil ji na rty. Hermiona zmateně zamrkala, když se odtáhl a nešlo jí z hlavy, co ho přimělo k projevu lásky mimo jejich byt.
"Uvidíme se doma, " usmál se a přemístil se.
"Pusinkování je nechutné," řekl okamžitě Zane, když se jí chytil za ruku a vešli na chodník.
"Moc nechutné," usmála se na něj Hermiona.
"Wolf říká, že až vyroste, políbí slečnu Donny. Ale teď ne, protože to je nechutné," vysvětlil.
"Uvidíme," odpověděla vyhýbavě. "Ale teď: Jaké je písmeno týdne?"
--------------------------------------------------------------------------------------
Hermiona vešla do školy a pomohla Zanovi se svetrem a batůžkem. Hned potom odběhl do třídy a začal si - jako pokaždé - malovat na tabuli. Hermiona vyšla za ním a všimla si Donny, která zrovna řadila knihy do čtecího centra.
"Dobré ráno Donny," řekl Hermiona a přiklekla si, aby jí pomohla.
,Ránko, Hermiono. Jak dneska máš?"
"Budu se mít skvěle hned, jakmile mi řekneš o rande s Oliverem," usmála se.
"Jaké rande?" odpověděla Donny s lišáckým úsměvem.
"Don! Nenapínej mě. Prosím, řekni mi, jaké to bylo," prosila Hermiona.
"Oh, dobře. Bylo to pěkné rande. Tedy pokud pěkným myslíš ten nejfantastičtější večer v historii večerů. Koupil mi květiny, Hermiono. Růže! Málem jsem ho na místě stáhla z kalhot!" Hermiona se rychle ohlédla, jestli je Zae dostatečně daleko.
"Kromě toho, že jsi byla perverzní, stalo se i něco jiného?"
"No, nemohli jsme jít kamkoliv vzhledem k tomu, že je Woody známý, takže mě vzal do restaurace, která byla rezervovaná jen pro něj. Přísahám, že byl sladký, jak se mě snažil zaujmout. Mohl by mě vzít na večeři za Děravý kotel a pořád bych byla stejně uchvácená."
"O čem jste si vy dva povídali?" Donniny oči se rozjasnily, když si odhrnovala vlasy z obličeje.
"Zdál se být tak zaujatý mou prací tady ve škole! Ach, on je ten nejsladší muž na zemi. Skromný, ale tak pozorný! Když mluvil, chtěla jsem zlíbat každou jeho slabiku! Oh, Hermiono, on je ten nejúžasnější skotský krasavec! Netuším, čím jsem si ho zasloužila!"
"Jsi úžasná osoba a zasloužíš si štěstí, Donn," odpověděla jí Hermiona. "Ale teď už dost s těmihle šťavnatostmi, řekni mi, jestli tě ještě jednou políbil!"
"Políbil, dvakrát," usmála se Donny. "Chce mě příští týden vidět znovu - hned, jak se vrátí z mistrovské tour. Od večeře mi už dvakrát poslal sovu a dnes ráno mi zaletaxoval dobré ráno a popřál krásný den ve škole! Kdo ho - u všech svatých - mohl stvořit tak dokonalého? Nemůžu z toho spát!"
"Chci slyšet o všech novinkách vašeho vztahu, je to jasné?" usmála se Hermiona a uložila poslední knihu.
"Uh," protočila oči Donny. "Stejně tak, jako mě informuješ ty? Skrze Zana?"
"Rozhodně. Ačkoliv teď, když jsi to zmínila, jsem z toho naprosto vyděšená," povzdechla si Hermiona. "Zane je tak důvěřivý a tak nevinný! Jen doufám, že ho to moc nepoznamená. Draco je nervózní." Zkousla si ret.
"Jsem si jistá, že je. Opatrovnictví je na vážkách a obě víme, jak by to Draca zničilo, kdyby Zana získala Pansy. Chci říct, vím, že tě miluje, ale Zane je veškerá jeho existence." Hermiona si odfrkla. "Draco mě nemiluje." V tom krátkém hrozivém okamžiku si Hermiona uvědomila svou chybu. Donny pozvedla obočí. "Jen žertuji!" zasmála se Hermiona s divoce bušícím srdcem a s chvějícími se rty. Donny se usmála.
"Jsi legrační, Hermiono. Opravdu legrační. Každý vidí, jak je tebou posedlý. Zamysli se: pálící pohledy, které ti věnuje a to, jak se tě pokaždé dotýká..! Když tě rukou hladí po zádech nebo ji má položenou kolem tvých ramen..." Hermiona nechala zbytek Doninych slov doznít jen tak a v šoku se posadila. Nikdy si žádné z těchto věcí nevšimla, ale teď, když to Donny řekla, si uvědomila, že to je pravda. Neznamenalo to ale, že ji Draco miluje. Nebo ano?
".... je neuvěřitelné, jak je tebou stále tak novomanželsky zaujatý. A to i přes to, že jste spolu už tři měsíce! Nedivím se, že jste se vy dva vzali tak rychle," pokračovala Donny. Povzdechla si a stoupla si, aby pomohla na nohy i Hermioně. "Doufám, že jednoho dne budu taky tak zamilovaná jako vy dva." S tím Hermiona sledovala, jak její kamarádka přechází k Zanovi a maže jeho nákres na tabuli. Nemohla však dostat její slova z hlavy. Zase věc, o čem bude přemýšlet...
--------------------------------------------------------------------------------
Slečna Rhonda Westinová seděla v židli naproti Zanovi ve své soukromé kanceláři a sledovala, jak zírá na motivační plakát umístěný za jejím stolem. Nohy mu visely z židle a pomalu se houpaly.
Nastavila brk tak, aby automaticky zapisoval jejich rozhovor a přitáhla si židli blíž ke stolu.
"Tak, Zane, představme se jeden druhému, dobře? Já jsem Rhonda Westinová, tvá dočasná Domácnostní Ministerská Pracovnice," řekla pomalu a stočila si v ruce roličku pergamenu. Hleděl na ni prázdným pohledem. "Jaký jsi měl den?" zeptala se.
"Šel jsem s maminkou do školy," odpověděl. "S Wolfem jsme si hráli na pískovišti a k obědu měli makaróny."
"To zní dobře," řekla. "Chodíš do školy rád?"
"Ano. Maminka je moje učitelka a pořád se něco učíme a moje maminka mi říká, že jsem chytrý," řekl jí. "Wolf je můj nejlepší kamarád a chodí do stejné školy, o přestávkách si hrajeme a taky v centrech. Miluji školu moc moc moc moc."
"Chodíváš někdy do kouta?"
"Někdy, když nejsem potichu, tak mi maminka řekne, ať jsem a pošle mě do kouta. Tam být potichu musím, jinak bych si o přestávkách nemohl hrát. Ani v centerch."
"Řekni mi, Zane, máš rád svou novou maminku?"
"Miluji svou maminku," řekl vážně. "Dává mi polibky a velká obětí a vždycky si se mnou hraje a miluji ji hrozně hrozně hrozně moc."
"Dává ti někdy výprask?" Zanovo obočí se stáhlo.
"Někdy, když provedu něco hrozně špatného. Ale můj tatínek mi dává výprask víc." Rhonda se na něj lehce usmála.
"Bolí to, když ti ho dávají, Zane?"
"Ne. Bijí mě velmi jemně," řekl. "Ale oni mi dávají výprask jen, když provedu něco opravdu opravdu opravdu opravdu zlého. Někdy jen musím sedět ve svém pokoji a nesmím se dívat na televizku."
"Díváš se na ni často?"
"Maminka říká, že můžu jen hodinu předtím, než jdu spát. Vždycky se koukám na velkého disaura, co vypadá jako Rosie a on zpívá písničky a na to se moc rád dívám. Rosie se na to taky dívá. Tatínek ne. Říká, že ho z toho bolí hlava," vysvětlil. "Maminka se na to dívá se mnou a zpíváme písničky společně!" Rhonda pomalu přikývla.
"Hádají se maminka s tatínkem?"
"Ano, občas na sebe křičí, ale Wolfova maminka a tatínek na sebe křičí taky, a tak dáváme ruce na uši," přiložil Zane ruce k uším, aby jí ukázal, jak to myslí a usmál se na ženu sedící naproti němu. "Vidíte? A babička s dědou na sebe taky křičí. Vlastně babička na dědu křičí pořád a děda potom udělá toto," zvedl si Zane jedno obočí pomocí prstu.
"Chápu. Teď, chybí ti někdy tvá pravá maminka?"
"Moje maminka je má učitelka," řekl jí. "Moc mi chybí, když spím u Wolfa, nebo když jsem u babičky a dědy."
"Ne, Zane. Tvá pravá maminka žije ve Francii a její jméno je Pansy," objasnila Rhonda.
"Pansy?" stáhly se Zanova malá ústa v sousředění. "Pansy není moje maminka. Nebyla na mě hodná a moje maminka je má maminka teď. Učí mě ve škole."
"Zane, tvá pravá maminka je Pansy. Skutečná a jediná matka."
"Ne, Pansy je jen Pansy. Neusmívá se na mě, nedává mi pusinky a objetí. Maminka je má opravdová maminka," ujistil ji. Proč tomu ta hloupá dáma nerozumí?
"No, chybí ti někdy Pansy?"
"Ne."
"Jen ne?"
"Nemám Pansy rád. Není na mě hodná a rád bych teď viděl maminku. Už nechci na nic odpovídat. Můžu odejít?"
"Zane, ještě jsme nedokončili rozhovor."
"Ale já chci vidět maminku a objat ji, a potom chci jít domů a vidět tatínka, a potom si dáme večeři a já si můžu hrát s Rosie," řekl jí.
"Mám už jen jednu otázku," řekla trpělivě. Věnoval jí prázdný pohled.
"Víš, že tě Pansy moc miluje?" Zůstal zírat.
"Miluje, Zane, a přeje si, abys ji také miloval."
"Můžu teď vidět maminku?" zeptal se a seskočil ze židle, aby se rozutekl ke dveřím. "Papa, Rhondo." Sledovala chlapce, jak otevřel dveře a vyběhl ven, aby našel svou nevlastní matku a vběhl jí do náruče. Zastavila automatický brk a vyšla ven, aby si s ní mohla promluvit.
"Paní Malfoyová? Pro dnešek by to stačilo. Zane odvedl dobrou práci, budu vás kontaktovat, abych domluvila další rozhovory s vaší zaměstnankyní, prarodiči a dalšími blízkými osobami." Hermiona jí věnovala falešný úsměv a přikývla.
"Pěkný den, slečno Westinová," řekla krátce. "Pojď, Zane."
Zane ji chytil za ruku a věnoval Rhondě lstivý úsměv. Pak zmizeli v hale. Rhonda si prohrábla vlasy a vešla zpátky do kanceláře, aby se napila lektvaru proti bolesti hlavy a vypila šálek kávy. Přečetla si poznámky a začala se rozmýšlet nad dalším rozhodnutím své kariéry.
--------------------------------------------------------------------------------------
Draco stál neklidný před krbem a zíral na hodiny visící nad poličkou. Hermiona a Zane by už měli být doma. Sotva přišel domů, nebyl schopen dělat nic jiného, než stát a čekat. Jakmile uslyšel otevírání dveří, zadržel dech a zase vydechl, když je viděl přicházet.
"Tati!" vykřikl Zane a skočil do náruče svého otce. Draco ho políbil do vlasů, objal ho a pohlédl na Hermionu, která si věšela kabát.
"Jaký jsi měl den, Zane?"
"Byla to legrace! Maminka mi koupila dvě sladkosti, když jsme šli domů!" vysvětlil a pootočil hlavu, aby se mu podíval do očí. Draco se usmál na čokoládové kolečko kolem Zanovy pusy a políbil ho na tvář.
"Jak šel rozhovor?" zeptal se Hermiony. Ta pokrčila rameny.
"Zane řekl, že probíhal v pořádku a že se potom cítil nepříjemně. Říkal, že se ho Rhonda ptala na školu a Pansy. "
"Cože?" polkl Draco. Hermiona se usmála a zkousla si horní ret.
"Zane, co jsi řekl slečně Rhondě, když se tě ptala na Pansy?" zeptala se malého chlapce v otcově náručí.
"Řekla mi, že Pansy byla moje maminka, ale to je hloupé, protože, ty jsi moje maminka! Objímáš mě a dáváš mi pusinky a Pansy na mě byla vždy protivná." Když Hermiona tato slova uslyšela podruhé, oči se jí naplnily slzami a lehce se na Draca usmála.
"Veřím, že to nějak takhle řekl."
"To dítě to zatím neví, ale je Zmijozel skrz na skrz," prohodil Draco, když Zana položil zpátky na zem. "Dost na to, abych se mohl bát o náš zdravý rozum."
Sledovali, jak se Zane rozběhl halou do svého pokoje. Hermiona se rozešla ke kuchyni, aby mohla uvařit večeři, ale zastavila ji Dracova ruka. Obtočil jí prsty kolem zápěstí a otočil ji tak, aby se mu dívala do obličeje. Zvedl jí bradu a políbil na rty. Vyšla mu vděčně vstříc a prohloubila polibek. Hned na to se lehce odtáhl, ale jejich rty nechal spojené.
"Děkuji ti, Hermiono. Za všechno."
"Co jsem ti řekla o děkování?" zeptala se, mumlající do jeho rtů a toužíc ochutnat je víc. Zasmál se a znovu ji políbil, aby i její rty nakazil úsměvem. Odtáhl se od ní teprve tehdy, když uslyšel Zanův zpěv přicházející s chodby.
"Má vskutku skvělé načasování," zamumlal Draco. "Dokončíme to později," políbil ji nos a přešel do jejich ložnice, aby se převlékl z pracovního obleku. Jeho žena zůstala u kuchyně s širokým úsměvem na rtech.
-------------------------------------------------------------------------------------
Draco dodržel své slovo a opravdu později dokončili, co načali. Ani nečekal, až se Hermiona vrátí ze sprchy. Začalo to ve sprše a skončilo na podlaze v ložnici.
Když tu noc leželi v posteli, Hermiona hladila Dracovy dětsky jemné vlasy rozprostřené na její nahé hrudi a nemohla přesvědčit svou mysl, aby nedělala věci jako uvědomování si, že je zcela, beznadějně a naprosto a dokonale zamilovaná do Draca Malfoye.
Přes rty ji přelétl úsměv, když si to naplno připustila. Byla zamilovaná! Zamilovaná a šťastná - byla ta nejšťastnější žena na celé planetě Zemi. Měla manžela, který ji dokázal rozesmát, naštvat, rozvášnit ji do té největší možné míry, a pak přinutit její srdce praskat pod slovy jeho náklonosti.
Když slyšela, jak se Dracův dech proti její hrudi zklidnil, zavřela oči a snažila se potlačit otravný hlásek, který jí sděloval, jak velký problém teď má. Musela se s Dracem za tři měsíce rozvést a měla nepříjemný pocit, že Draco nesdílí její pocity - naneštěstí od toho, co řekla Donny. Draco byl jen dobrý herec.
S povzdechnutím se rozhodla, že si nechá své malé uvědomění pro sebe, dokud Draco neprojeví jakýkoliv cit jako první. Naprosto by ji zničilo, kdyby mu řekla, co cítí, a potom zjistila, že on ji vůbec nemiluje...
-------------------------------------------------------------------------------------
Dracova existence se zdála být vcelku mírumilovná: měl ženu, která se měnila v překvapivě fantastickou milenku a kamarádku, měl syna, kterého zbožňoval, měl svůj domov a ustálenou kariéru, která ho intelektuálně naplňovala.
Nepamatoval si, že by se kdy cítil lépe, ale z nějakého důvodu věděl, že je to příliš dobré na to, aby to byla pravda. A nepletl se. Dva týdny před čtyřměsíčním výročím svatby, v deštivé sobotní ráno, se vydal otevřít dveře a našel za nimi Victora Reida … muže, který téměř znásilnil Hermionu… muže, kterého se chystal uškrtit přesně ve chvíli, kdy se objevil před jeho bytem...

 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 veronika veronika | 9. června 2010 v 16:37 | Reagovat

skvelé

2 Scaly Scaly | 9. června 2010 v 18:48 | Reagovat

Opravdu výborný, já chci další...

3 Ivana Ivana | 9. června 2010 v 23:21 | Reagovat

jeej, super, už aby bola ďalšia, lebo ani nezaspím :))

4 Bery Bery | 10. června 2010 v 13:41 | Reagovat

Nádhera, nemůžu se dočkat další kapitolky. :)

5 gabi gabi | 10. června 2010 v 13:48 | Reagovat

fakt super......doufám že další kap tu bude co nejdřív

6 Lucy Lucy | 10. června 2010 v 18:02 | Reagovat

=D Lucius opět nezklamal .. =DD
Draco a Hermiona se k sobě vážně suprově hodí xD .. A ten rozhovor s tou Rhondou byl taky výborný =D .. Jsem zvědavá na pokračování a co tam dělá ten Vikrot Reid .. Paradní ..

7 Cathrin Kay Cathrin Kay | 10. června 2010 v 18:46 | Reagovat

Wow co bude chtít? :-/ Moc se těším na pokračování "♥"

8 Mitrihil Mitrihil | E-mail | 10. června 2010 v 20:37 | Reagovat

Úžasná povídka! Už se těším na další díl. :)

9 zuzule zuzule | 10. června 2010 v 21:34 | Reagovat

S Luciusem by mohl mluvit častěji. :D Nemá chybu! Donny si rande určitě skvěle užila. Sem si vzpomněla na kámošku, i když jí místo sovy přišla v noci smska. :D Rhonda se snad rozhodne správně a teď mě hlavně zajímá, co tam chce ten smrad.

10 zuzka zuzka | 13. června 2010 v 19:49 | Reagovat

sem už mlsně pokukávala, kdy že se to tu objeví :-D
telefonát mě dostal, narcissa a lucius jsou v téhle povídce naprosto skvělí a vtipní! :-D
donny úspěšně randí, copak asi bude říkat wolf na konkurnci... :-)
už by s těma dvěma měl někdo zatřást...
doufám, že ta slečna s blbýma otázkama nebude dělat moc problémů...
dík za překlad!

11 THEADU THEADU | E-mail | Web | 14. června 2010 v 14:35 | Reagovat

to je úžasné...;))

12 Jimmi Jimmi | 14. června 2010 v 18:47 | Reagovat

Dodatočne obrovské díky, fakt netuším ako mi táto kapitola ušla.

13 fantasy-hope fantasy-hope | E-mail | Web | 18. června 2010 v 21:41 | Reagovat

krásná kapitolka, je to prostě úžasná povídka

14 Ela Ela | 29. června 2010 v 22:04 | Reagovat

Lucius válí :D Moc pěkný. Díky za překlad a obetování. Tahle povídka by neměla mít tak málo kapitol, autorka se mohla inspirovat u MASHe nebo u Dalasu. :)

15 Lily Lily | 19. listopadu 2012 v 22:39 | Reagovat

Supeeeeer!

16 cheap bridemaid dress cheap bridemaid dress | E-mail | Web | 11. ledna 2013 v 7:01 | Reagovat

Hi, I used to be researching online and I revealed your web site. Carry on the wonderful job.
http://www.isdress.org

17 lace vintage wedding dresses lace vintage wedding dresses | E-mail | Web | 11. ledna 2013 v 7:02 | Reagovat

Thank you for another wonderful post. Where else could anyone get that type of info in such an ideal way of writing? I've a presentation next week, and I am on the look for such info.
http://www.isdress.org

18 tea length bridesmaid dress tea length bridesmaid dress | E-mail | Web | 11. ledna 2013 v 17:38 | Reagovat

This is a good article. This post give truly quality information. Im definitely going to look into it. Really very useful tips are provided here. thank you so much. Keep up the good works.
http://www.isdress.org

19 Mája Mája | 12. listopadu 2014 v 20:57 | Reagovat

Píšeš skvěle . :-)

20 Mia Mia | 27. prosince 2015 v 18:59 | Reagovat

Dalšíí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama