Kapitola 23: Jakoby temnota byla světlem

29. července 2010 v 15:58 | Peacy |  Úžasná karikatura intimností



Blaise zaklepal na Dracovy dveře a sevřel složku s dokumenty k Analýze rodiny Malfoyů. Rhonda už všechna potřebná jména zaslala ke kontrole a souhlas byl poslán obratem. Dřív, než se Blaise stačil zamyslet nad DMP, mu Draco otevřel.
"Jak moc je to důležité, Zabini?" řekl Draco namísto přátelského ,ahoj´.
"Je milé být vítaný," řekl Blaise s okouzlujícím úsměvem. "Pokud jsi ovšem zaneprázdněn, můžu ti to jen předat a jít."
"Jo, dobře," souhlasil unaveně Draco.
"Zdáš se být trochu rozrušený, kamaráde. Můžu s něčím pomoct?"
"Ne, jen mám za sebou další dlouhý den, to je vše," odpověděl Draco.
"Ah, ano, to byl," usmál se Blaise. "No, chtěl jsem ti dát formulář k podpisu. Měl bych ho co nejdříve odevzdat slečně Westinové. Máme pět svědků, takže Analýze nic nebrání."
"Počkej, nedali jsme ti jméno páteho svědka." Blaise si poškrábal bradku.
"Nevíš o tom, že se o tu pozici ucházel Viktor Reid?"
"Reid?" pootevřel nevěřícně ústa Draco. "Co zatraceně dělá na místě našeho pátého svědka? Někde se musela stát chyba."
"Bože, Draco, nemůžeš mi taky někdy něco ulehčit? Teď musím najít člena Starostolce, zjistit, jestli MPHU připustí vyčlenění pátého svědka, čekat, dokud nenajdeme pátou osobu a všechno udělat znovu!"
"Tohle nemám zapotřebí," odpověděl Draco. "Prostě udělej cokoli, je mi to jedno. Ať si Reid je pátý svědek!"
"Tvrdí, že na něj kouzla a lektvary pravdy neučinkují. Pokud na něj budou chtít použít Veritaserum, stále bude schopný říct, jak úžasní rodiče jste. Ty i Hermiona."
"Sakra, jsme úžasní rodiče!" řekl nenávistně Draco. "Nepotřebujeme, aby pro nás někdo lhal."
"Slečna Westinová mi poslala vzkaz, že snad pátého svědka ani nebude potřeba. Pokud čtyři potvrdí úžasnost vašeho rodičovství, Analýza by se mohla zastavit u čtvrtého."
"Jo, dobře, to zní dobře," řekl Draco. "Děkuji, Blaisi. A to myslím vážně."
"Jo. Já vím, že ano. Teď se běž prospat nebo tak něco. Ta tvoje nálada by mohla být nakažlivá," usmál se Blaise. "Pozdravuj manželku."
Draco sledoval, jak Blaise schází schody a vydechl. Zabouchl za sebou dveře a vrátil se zpátky do ložnice, kde našel Hermionu ve stejné poloze, ve které ji zanechal, než šel dolů otevřít. Seděla na okraji postele a s vážným výrazem sledovala těhotenský test.
"To byl Blaise," řekl tiše a posadil se vedle ní. Přikývla, ale pohledem stále sledovala test.
"Cystáš se to někdy vyhodit? V podstatě ses na to vyčůrala," řekl Draco, čemuž se Hermiona zasmála. Za ten zvuk byl rád.
"Ano, to by bylo chytré." Natáhl ruku a gestem jí naznačil, aby mu ho dala a on ho mohl jít vyhodit. Zavrtěla hlavou.
"Počůrala jsem to a ty na to chceš šáhnout?" řekla, postavila se a vyhodila tu pitomost do koše.
"Co je na tom? Lízal a líbal jsem tě tam dole už..."
"Draco!" vykřikla. Odpovědí jí byl jeho nevinný úsměv. "O těchto věcech bys mohl mluvit vážněji," povzdechla si, když přešla k posteli. Draco se natáhl a schoval ji v náručí. "Myslela jsem, že budeš smutný."
"Říkal jsem ti, že budu smutný, pokud budeš ty. Jsi smutná?" zeptal se a lehl si, přičemž ji stáhl na sebe.
"Trochu," zamumlala mu do hrudi. "Kus mě opravdu chtěl, aby test zasvítil růžově. Jenže ten druhý kus byl vyděšený a trochu smutný z toho, kam si nás zatáhl."
"Já vím," řekl jemně. "Nejspíš se to ještě nemělo stát."
"Začínáš znít jako Donny," poznamenala. "Ale myslím, že máš pravdu."
"Vím, že mám pravdu," odpověděl.
"Mohlo by nám to dát šanci pracovat na našem vztahu."
"Pán ví, že to potřebujeme." Zasmála se a přiložila svou tvář k jeho.
"Miluji tě, Hermiono," řekl. Zvedla hlavu a podívala se mu do jasně šedých očí, které jí pohled opětovaly. Nemohla pochopit, proč nikdy neviděla, jak nádherný je. Láska opravdu mění.
"Ano, já vím," usmála se.
"A kdo je teď arogantní?" usmál se, chytil jí obličej do dlaní a hrubě ji políbil. "Moje malá arogantní ženuška."
"Učím se od nejlepších," ušklíbla se.
"Řekni mi to taky."
"Říct co?"
"Ty víš co."
"Miluju tě, Draco."
Znovu ji políbil, stáhl pod sebe a přetáhl jí tričko přes hlavu.
"Co kdybychom trochu procvičovali? Očividně děláme něco špatně, když tě ani nedokážu pořádně opíchat." S úsměvem se prohla v zádech, když ji políbil na nejcitlivější místo na hrudníku.
"Procvičování zní dobře."

Vždyť je to procvičování, co nás dělá perfektními.


"Gello? Kde je Pansy?" zeptal se Zane svého nevlastního otce. "Nikde ji nemůžu najít!" Angelo vzhlédl od papíru, který zrovna četl a odpověděl:
"Díval ses do salónku? Tuším, že měli přijít přátelé na čaj."
"Děkuji, Gello," řekl Zane a rychle odešel z místnosti, než muž dostal šanci ho opravit. Spěchal zpátky do pokoje za Fredem a Georgem, kteří seděli na jeho posteli.
"Gello říkal, že je Pansy s přáteli v salónku," řekl Zane na jeden nádech.
"Skvělé," řekl George.
"Když jsme dávno ještě bydleli s Pansy, hráli jsme s tátou hru, kterou Pansy nesnášela."
"Pokračuj," řekl Fred. "Jakou hru?"
"Táta jí říkal 'Divoši'!" zachichotal se Zane. "Nevím, co to znamená, ale byla to zábavná hra!"
"Jak se hraje?"
"Musíš si svléknout VŠECHNO oblečení a vběhnout do místnosti, kde si Pansy dává čaj. Vždycky se na nás moc zlobila," zachichotal se potřásl hlavou. "Tatínek mi moc chybí."
"My víme, kamaráde," usmál se George. "Jsi moc hodný chlapec a zvládáš všechno skvěle. Maminka s tatínkem by na tebe byli moc hrdí."
"Co beze mě maminka s tatínkem celé dny dělají? Musí se moc, moc nudit, protože s nimi nehraju žádné hry! Dávájí si beze mě i zmrzlinu?"
"Ne, to vůbec ne. Každou zmrzlinu odmítají a čekají, až budeš s nimi. Moc jim chybíš, to ti přísaháme."
"Tak, Zane, chtěl by sis tu hru zahrát?" zeptal se Fred.
"Ano! Chci si hrát!"
"A chtěl by sis hrát na 'Divochy'?"
"Pansy se znovu naštve," zamyslel se Zane.
"A kdy ona není naštvaná?" zamumlal George.
"Ale hrál bych si rád," pokračoval Zane. "Pořád se jen nudím. Dostanu cenu? Tatínek mi vždycky dával cenu."
"Copak ti dával?"
"Sladkosti a někdy hračky a někdy mi přečetl tři pohádky před spaním místo jedné," řekl Zane.
"Dobře, dáme ti skvělou cenu, kamaráde," rozhodl Fred. "Teď utíkej, než jí přátelé odejdou."
Fred s Georgem se taktně otočili a Zane ze sebe rychle sundal všechno oblečení. Slyšeli už jen chichot, než se Zane rozeběhl do salónku. Pak se na sebe otočili a usmáli se na hromádku oblečení pohozené na posteli. To dítě bylo rozený šprýmař.
Chvíli zůstali tiše. Pak se ozval hlasitý křik a Zanův chichot. Pansy zapištěla. Nervózně se na sebe podívali a rychle zalezli pod postel.
"Zane Malfoyi! Okamžitě se obleč!" vykřikla Pansy.
"Zane Malfoyi! Okamžitě se obleč!" zopakoval Zane. Dvojčata cítila, jak Zane vyskočil na postel a začal skákat. Museli si přiložit dlaně k ústům, aby zadrželi smích.
"Obleč se a přestaň skákat!" vykřikla Pansy.
"Obleč se a přestaň skákat!"
"Přestaň!"
"Přestaň!"
"Obleč se!"
"Obleč se!"
Pak nastalo ticho a dvojčata ztuhla při myšlence, že by se Pansy mohla podívat pod postel.
"Alespoň si obleč spodní prádlo, Zane."
"Alespoň si obleč spodní prádlo, Zane."
"Tvůj pindík lítá všude a to je neslušné!"
Tomu se Zane zasmál a spadl na postel v záchvatu smíchu.
"To není vtipné!"
"To... není... vtipné!" zopakoval a nepřestával se otřásat smíchy.
"Řeknu to tvému otci!" pohrozila. Zane se přestal smát a rychle si oblékl spodní prádlo.
"Mohl bych někdy mluvit s tátou?"
"Cože?"
"Řekla jsi, že to řekneš tatínkovi," řekl a oblékl si i tričko. "Mohl bych s ním mluvit?"
"Mluvila jsem o Angelovi!" řekla Pansy otráveně.
"Gello není můj táta," řekl Zane.
"Jsi tak složité dítě," řekla. "Zůstaneš ve svém pokoji, dokud ti nedovolím jinak."
"Dobře," řekl smutně Zane a jeho naděje se rozplynuly, když si uvědomil, že tatínka možná už nikdy neuvidí. Položil si hlavu na polštář a otočil se ke své matce zády. Dobrá nálada byla definitivně pryč. Tolik chtěl vidět tatínka a maminku! Jak se zdálo, nikdo to nedokázal pochopit. Toužil po jejich objetích a polibcích na dobrou noc. Jen oni to uměli správně. Slyšel, jak se za ním zavřely dveře, než se před ním objevili Fred s Georgem.
"Odvedl jsi skvělou práci, Zane," řekl George, když si sedal na postel.
"Chci vidět tatínka. Prosím," odpověděl Zane.
"Kamaráde, my nemůžeme..."
"Řekl jsem 'prosím'!" řekl hlasitě Zane. Jeho temperament zamířil na povrch. "Maminka s tatínkem říkali, že když řeknu ,prosím´ dostanu, co chci!"
"Nemáš dovoleno je vidět," zkusil to Fred.
"Ale já chci!" zaplakal Zane a oči se mu - k velkému zděšení dvojčat - začaly plnit slzami. "Chybí mi. Tatínkovi přeci taky musím chybět!"
"Ah, Zane, prosím, neplakej," zaprosil George. Zane jeho prosbu ignoroval a rozplakal se do polštáře.
"Chci tatínka! Chci maminku! Chci babičku a dědečka a Wolfa a slečnu Donny a stlejdu Harryho a Rona a stlejdu Blaise!" George mu položil dlaň na záda a pokusil se ho utěšit.
"Tví rodiče dělají všechno pro to, aby tě měli zpátky. Tady Fred bude dokonce mluvit se Starostolcem, aby jim řekl, jak moc hodný chlapec jsi."
"Uvidím tatínka?" popotáhl Zane a zvedl hlavu.
"Doufám, že velmi brzy," řekl Fred. "Hlavu vzhůru Zane. Doneseme ti nějaké sladkosti."
"Bertíkovy fazolky?" zeptal se Zane a otřel si obličej od slz.
"Jistě," usmál se George. Zane se roztřeseně usmál a popotáhl.
"Miluju vás, stlejdo Frede a stlejdo Georgi."
"Ah, kamaráde, tohle nám nedělej," řekl Fred.
"Je tady příliš prachu," popotáhl George a rozcuchal Zanovi vlasy.
"Moc a moc prachu," souhlasil Fred a otřel si koutek oka.


Hermiona stáhla několik pramenů z čela a zůstala ležet v Dracově náručí.
"Co chtěl Blaise?" zeptala se. Draco si prohrábl vlasy a opřel si hlavu o polštář. Opravdu vyčerpávají den... o to vyčerpávající, když právě absolvoval hrátky se ženou.
"Neřekl jsem ti to?"
"Co?"
"Viktor Reid je náš pátý svědek," řekl.
"Viktor Reid?" zeptala se šokovaně. "Jak se to, proboha, stalo?"
"Ve skutečnosti se nabídl sám," zkousl si ret Draco.
"Co když nás to zničí?" zeptala se pomalu Hermiona. "Co když je to past? Pomsta za to, jak jsi ho rozmlátil na kaši?"
"Myslíš si, že byl upřímný, když se přišel omluvit?" zeptal se. Nad tím se Hermiona pozastavila.
"Ano, myslím, že byl upřímný. To ale neznamená, že jsem mu to odpustila."
"Blaise mi řekl, že je Reid imunní vůči kouzlům a lektvarům pravdy."
"Nepotřebujeme, aby kvůli nám někdo lhal," zamračila se Hermiona. "Zane patří sem."
"Ano, patří, ale uvědomuješ si, že pokud necháme Reida být patým svědkem, může Analýza začít už za dva dny? Zane by mohl být doma už v pátek." Hermiona ho objala pevněji.
"V pátek? To je za čtyři dny."
"Jo."
"Co uděláme?"
"Chtěl jsem se zeptat na totéž," uchechtl se.
"Měli bychom ho nechat svědčit," řekla tiše. "Chci našeho syna zpátky." Draco ji políbil do vlasů.
"Hádám, že nás Blaise nebo Rhonda kontaktují už zítra."


Přesně, jak Draco řekl.
Hermiona s Dracem seděli u snídaně, když se k nim přemístil Blaise. S úsměvem na tváři a s rozhodnutím o započetí Apelátních analýz rodiny Malfoyových. Vše mělo začít zítra v poledne. Všech pět svědků musí přijít v čas a být k dispozici.
Blaise si vzal na starost uvědomit všechny svědky a udělat případ dokonalým.

Dřív, než se nadáli, nastal den Analýz. Nikdo jiný kromě advokáta, který zastupoval Ministerstvo, advokáta Malfoyových a pěti svědků, nesměl do místnosti vkročit. Když se to Narcissa dozvěděla, neskutečně ji to rozzlobilo a poslala dopis Ministrovi. Poté byla nucena zůstat v sídle pod Luciovým dozorem, který si u toho četl knihu.
Hermionini rodiče byli smutní hlavně proto, že nemohli podpořit svou dceru, jejího manžela a oblíbené vnouče. Byl to důležitý moment v jejich životě a oni u toho chtěli být. Hermiona tedy musela slíbit, že jim zavolá hned, jak se něco dozví.

To ráno do sebe Hermiona s Dracem nemohli dostat ani kousek jídla, udělali si jen silný šálek čaje. Minuty ubíhaly neuvěřitelně pomalu. Analýza měla začít v osm, oni se jen mohli přemístit na Ministerstvo a doufat, že se nervozitou nerozletí na kousky.
"Nemáme se čeho obávat," zašeptala Hermiona, když stáli ve výtahu a jeli k síni, kde se mělo konat slyšení. Draco rozrušeně přikývl a stiskl jí ruku.
Síň byla malá. Stály tam dva dlouhé stole pro Starostolec. Za jedním z nich seděl Blaise a pročítal si nějaké dokumenty. Když spatřil Draca s Hermionou, rukou jim naznačil, aby za ním došli a posadili se.
"Jak je vám?" zeptal se, když se posadili.
"Bude nám lépe, až to všechno bude za námi," odpověděl Draco.
"Vážně se nemáte čeho..," začal Blaise, když se otevřely dveře. Hlas se mu vytrácel, když nevěřícně vyvalil oči a brada mu spadla na klíční kost. Draco s Hermionou se podívali stejným směrem a zjistili, na co tak Blaise zírá. Před Starostolcem stála žena, která se nápadně podobala Rhondě.
"To je naše DMP?" zeptal se Draco.
"Vyšvihla se pěkně," zasmála se jim Hermiona.
"To není ona," rozhodl Draco.
"Je," odpověděla Hermiona. "Má stejné brýle, jen je dnes nemá tak natlačené."
Rhonda se podívala jejich směrem a lehce se usmála. Zvedla ruku, aby si posunula brýle, ale na poslední chvíli si to rozmyslela. Na sobě měla lichotivé obchodní šaty námořnické barvy, které její postavu víc vyzdvihly, než schovaly. Blond vlasy měla spletené do dvou francouzských copů a nevypadala vůbec zle. Ta změna byla neuvěřitelná
"To není ona," trval na svém Draco.
"Draco, věř mi," řekla Hermiona. "Je to ona."
"Je to ona," opáčil nevrle Blaise. Hermiona Dracovi věnovala samolibý pohled. Ten jen protočil oči a ušklíbl se. Její výraz se tomu jeho začal nápadně podobat.
"Takže se s ní chceš vyspat nebo tak něco?" zeptal se svého přítele Draco. Blaise k němu rychle otočil hlavu.
"Dnešek je o tobě, kamaráde."
"Ah, nejsem zas tak sobecký," usmál se Draco .
"Jo, to určitě," zamumlala Hermiona
"Svědci čekají venku a budou volaní samostatně," odvrátil rozhovor od Rhondy Blaise. "Budou dotazování poté, co složí slib pravdomluvnosti. Pokud si bude Statostolec myslet, že lžou, dojde na Veritaserum."
"Myslíš, že nebudeme dotazování?" zeptala se Hermiona.
"To není jisté. Starostolec se občas na něco zeptá i rodičů." Blaise se odmlčel a shlédl na Starostolec. "Dobře, můžeme začít."
"Klid, prosím," ozvala se silná kouzelnice v hnědém hábitě. Seděla v poslední řadě členů Starostolce.
"Dne čtvrtého srpna uslyšíme blízké Draca a Hermiony Malfoyových, jež žádají o plné opatrovnictví Zana Malfoye, biologického syna Draca Malfoye a nevlastního syna Hermiony Malfoyové."
"Začneme řečí Blaise Zabiniho, advokáta pana a paní Malfoyových," dodala ještě žena a posadila se.
Blaise sepostavil a přešel před Starostolec.
"Vaše ctihodnosti, chtěl bych vám prezentovat tuto žádost o opatrovnictví, která vznikla za mé asistence. Mí klienti byli vtaženi do naprosté nespravedlnosti, které se projevilo ztrátou opatrovnictví jejich syna, kterého nade vše milují. Mohu dodat dokumenty, které dokazují správné fungování domácnosti. Tyto důkazy budou také prezentovány pěti prověřenými zdravými svědky, jejichž jména vám byla předem sdělena. Vše je také podpořeno inspekcemi DMP."
"Děkuji vám, pane Zabini," řekla kouzelnice. Napsala něco na kus pergamenu a otočila se k muži, sedícímu naproti Dracova a Hermionina stolu. "Prosím, pane Raymonde Wellsi, advokáte za Ministerstvo, máte prostor." Starší muž se postavil a přešel na plac.
"Vaše ctihodnosti, jsem zde proto, abych bránil rozhodnutí Ministerstva ve věci umístění Zana Malfoye k jeho biologické matce z dosahu Malfoyových. Důvodem byly nedostatky zájmu o dítě."
Draco slyšel, jak si Hermiona mumlá cosi ve smyslu: "malý ubohý idiot" a "nečistila bych s ním ani záchod". Položil jí svou ruku na její.
"Pane Zabini, máte prostor." Blaise se postavil a sklonil hlavu.
"Rád bych předvedl našeho prvního svědka, slečnu Donatellu Millerovou."
Kouzelník, který byl nejblíž dveřím, vzal za kliku. Za nimi stála Donny ve svých nejlepších šatech. Mrkla na Hermionu a Draca a posadila se před Starostolec.
"Slečno Millerová, mohla byste nám, prosím, říct, jak jste poznala Malfoyovi?" začal Blaise a opřel se o stůl.
"S Hermionou pracuji ve Škole pro malé čarodějky a kouzelníky. Ona učí studeny od tří do šesti let. Já ty starší."
"Jak dlouho znáte paní Malfoyovou?"
"Již to budou tři roky."
"Jak byste ji popsala?"
"Hermionu? Je to jedna z nejlepších a nejvíc..," zarazila se, když si všimla Blaisova zdviženého obočí. "Chci říct, že Hermionu znám jen jako zodpovědnou a vyspělou kolegyni. Když Škola neměla dost peněz na nájem nebo školní potřeby, vzala peníze z vlastní kapsy."
"Je pravda, že jste do školy věnovala i své vlastní úspory?" zeptal se Blaise.
"No, ano, miluji tamní práci a nechtěla bych, aby se škola zavřela. Není to tak, že bych měla peníze navíc. Utrácím skoro jen za famfrpálové časopisy a mléko. Miluji mléko." Hermiona se zeširoka usmála. Nehledě na to, jak vážná tahle situace byla, Donny nedokázala zůstat vážná.
"Co nám můžete říct o vlastnostech paní Malfoyové jakožto matky?"
"Nebyla k němu jiná, než-li milující. Nemůžete si totiž pomoct. Do toho dítěte se zamiluje každý už od samého začátku. Během vyučování se k němu nechovala nijak zvláštně, zachovávala si dekórum. Respektuji ji za to, že nerozlišuje přístup k dětem. Pokud musí do kouta, tak tam jde. Pokud něco udělá dobře, odmění ho stejně jako ostatní studenty."
"Byla jste někdy svědkem rodičovství pana a paní Malfoyových?"
"Ano. Vídávám je i mimo školu a nenašla jsem na nich chyb. Zana nerozmazlují ani nezanedbávají. Nikdy jsem neviděla více milované dítě, než je Zane."
"Setkala jste se někdy s úaní Pansy D'Aggostinovou?" Donny se znechuceně ušklíbla.
"Ne, díky Bohu. Nejspíš bych té krávě dala facku, hned jak bych ji viděla."
"Proč to říkáte, slečno Millerová?" zeptal se Blaise a skryl úsměv.
"K Zanovi se chovala strašně. Jakoby neexistoval, nikdy se o něj nestarala. Kdo by mohl ignorovat tak sladké malé dítě? Nejspíš bude imbecilní."
"Myslel jsem, že jste se s ní nikdy nesetkala."
"Ano, jsou to mé domněnky," usmála se Donny. Blaise jí úsměv oplatil.
"Děkuji vám, slečno Millerová."
"Pane Wellsim máte na slečnu Millerovou nějaké otázky?" zeptala se žena sedící se Statostolcem.
"Pár," řekl pan Wells a stoupl si. "Slečno Millerová, řekněte nám něco o dni, kdy vám paní Malfoyová zaletaxovala o Zanově nehodě."
"Chcete, abych vám řekla, co se ten den stalo?" zeptala se Donny.
"Ano, prosím," řekl pan Wells a usmál se.
"No, probudila jsem se a Woody měl zase všechny přikrývky, takže mi byla docela zima. On většinou zahřívá dobře..."
"Slečno Millerová, mohla byste pokročit k tomu, co se stalo, když vám paní Malfoyová zaletaxovala?" perušil ji rychle pan Wells. Donny na něj zamrkala.
"Dobře, ale chtěl jste, bych vám ten den popsala," popotáhla. "Takže, Hermiona mi odletaxovala, že měl Zane nehodu a že se mu daří u Sv. Munga dobře. Odešla jsem s Woodym do nemocnice a zjistili, že Zane opravdu v pořádku je."
"Hádám, že Woody je váš přítel," řekl pan Wells.
"Ano."
"Viděla jste někdy pana nebo paní Malfoyovou Zana trestat?"
"Ne," řekla Donny a zavrtěla hlavou.
"Jste upřímná, slečno Millerová?" zeptal se. Její oči se útočně zúžily.
"Jsem dokonale upřímná. Vím, že je Zane občas trestán za odmlouvání nebo trable, ale Hermiona ani Draco ho nikdy netrestají před ostatními. Pokud mu občas dají výprask nebo ho pošlou do kouta, dělají to za zavřenými dveřmi, což je podle mě velmi svědomité."
"Vy si myslíte, že je od rodičů obdivuhodné, když dávají dítěti výprask?" Donniny oči se zúžily ještě víc.
"Naznačujete, že Hermiona a Draco Zana týrají? Lehký výprask ještě nikoho nezabil. Studovala jsem dětskou výchovu roky a mohu vám říci, že výprask je mnohem efektivnější způsob trestu."
"Paní D'Aggostinová nám řekla, že by svého syna nikdy neuhodila," pokračoval pan Wells.
"Paní D'Aggostinová také nikdy nestudovala ani nepracovala s dětmi. Jsem si jistá, že by dítě nerozeznala od paviána."
"Takže věříte, že Zane v přítomnosti Malfoyových nikdy nebyl zraněn?"
"Stoprocentně ne, jste to vy, kdo Zana zraňuje, když ho necháváte s Pansy."
"Děkuji vám, slečno Millerová. To je vše."
Když se pan Wells vracel na své místo, Draco, Hermiona i Blaise viděli, jak na něj Donny vyplázla jazyk, otočila se se sladkým úsměvem na Starostolec a opustila síň.

Další svěděk byl Harry, který odpovídal na podobné otázky a to zcela upřímně. Zdálo se, že s jeho výpovědí nemá nikdo sebemenší problém. Když se zeptali na jeho nenávist k Dracovi, odpověděl upřímně a dokonale pana Wellse uzemnil, když tvrdil, že hloupá školní rivalita nemá nic společného s bojem o opatrovnictví. Řekl jim, že jeho názor na Draca nemá žádný vliv na Draca jakožto otce. Starostolec nechtěl opakovat chyby, a proto nikdo nevznesl námitky.

Remusovo odpovídání šlo lehce, jeho názor byl jasný. Když se jej pan Wells zeptal na přátelství jeho syna se Zanem a na jeho pocit, když syna zanechá s někým, kdo svému vlastnímu dítěti způsobil újmu, Remus se jen zamračil.
"Upřímně, mé dítě je ve svém vlastním domě v mnohem větším nebezpečí než u Malfoyů. Jsem rád, že ho tam můžu nechat každý úplněk. Když máte dítě, pane Wellsi, všimnete si hned několika pohledů na jeho bezpečí."

Další v řadě byl Fred Weasley, který vyhrál hod mincí o místo svědka s bratrem Georgem.
"Pane Weasley, mohl byste nám říct, odkud Malfoyovi znáte?" začal Blaise.
"Ze školy," odpověděl s obličejem, který měl být nejspíš vážný, ale jelikož Fred nedokázal být vážný, vypadal spíš, jako by seděl na záchodě. "Můj malý bráška a Hermiona byli přátelé."
"Myslíte si, že paní Malfoyová byla Zanovi dobrou matkou?"
"Rozhodně. Zane s ní byl neuvěřitelně šťastný."
"Setkal jste se s paní D'Aggostinovou?"
"Bohužel," přikývl vážně Fred. "Znám ji ze školy. Byla to naprostá slepice." Blaise si odkašlal do dlaně, aby skryl smích.
"Takže to mohu chápat tak, že její společnost neoceňujete..."
"Ne. Je nepříjemná, rozmazlená, chamtivá, sobecká, smrdí jako splašky, nejspíš je i negramotná a naprosto nevyhovující matka."
"Proč si myslíte, že je nevyhovující matka, pane Weasley?" zeptal se Blaise.
"Právě jsem vám řekl celý seznam důvodů," vysvětlil Fred. "Měl bych je snad zopakovat?"
"Ne, věřím, že to bylo dostačující. Nemám žádné další otázky." Blaise se posadil a položil Dracovi ruku na rameno.
"Vážně se nemáš čeho obávat. Jde to lépe, než by si kdo představil," zašeptal. Draco přikývl na výraz vděku a pohlédl na pana Wellse, který přešel k Fredovi.
"Pane Weasley, mohl byste síni sdělit své zaměstnání?" Fred pozvedl obočí.
"Vedu šprýmařský obchod se svým dvojčetem."
"Takže jste prakticky šprýmař?" zeptal se pan Wells.
"Já? Prakticky šprýmař? To je absurdní!" řekl Fred. Draco s Hermionou by mu to i věřili.
"Strávil jste s mladým Zanem dost času?"
"Strávil jsem s ním dost času na to, abych věděl, že Hermiona s Dracem s ním zacházejí jako s malým princem. Což je přesně tak, jak by se s ním zacházet mělo. Je to inteligentní chlapec s vyspělými emocemi. Vždy to byl chytrý chlapec. Upřímně jsem překvapen, že se ho nikdo nezeptal, s kým chce žít."
"Dítě v jeho věku nerozumí následkům a důsledkům svých rozhodnutí," osvětlil pan Wells.
"Většina dospělých jim nerozumí dodnes," argumentoval Fred.
"Ať je to jak je, pane Weasley, nezmění to fakt, že pan a paní Malfoyovy vystavili svého syna velkému nebezpečí. Mohl zemřít."
"Ale nezemřel," řekl Fred. "Byl v naprostém pořádku. Pár škrábanců a zlomená kost. Každý někdy spadl. Bůh ví, že jsem byl zraněn víckrát, než může má matka spočítat. Byl jsem u sv. Munga tak často, že mě lékokouzelníci dokázali rozeznat od dvojčete."
"Pojďme na chvíli mluvit o panu Malfoyovi," začal pan Wells. "Doslechl jsem se, že jste si vy dva nikdy nepadli do oka."
"To je pravda. Naše osobnosti se rozlučují," usmál se Fred. Kolika způsoby se dalo říct, že Draca nenávidí!
"Vložil byste své vlastní dítě do jeho péče?"
"Pokud bych někdy vypustil ptáčka a skončil s malou zrzavou hlavou, pak bych ji u Malfoye jistě někdy nechal. Je to v pohodě chlap až na to, že je trochu arogantní. ale kdo z nás nemá negativní stránku?"
"Takže si myslíte že..."
Dveře síně se s bouchnutím rozevřely a všichni k nim okamžitě strhli svou pozornost
"Tatínku! Maminko!" zakvičel Zane přes celou místnost.
Ruku měl uvězněnou v Pansyině, která přešla do výslechové místnosti. Vypadala naprosto špatně. Něco, co vypadalo jako paruka, jí téměř spadlo, s jakou razancí vběhla do místnosti. Sukni měla špinavou snad od bláta. Tričko dokonale ztratilo barvu. Tohle nemohla být Pansy...
Draco zíral na Zana, kterého téměř měsíc neviděl. Ten se zeširoka usmál, zamával rodičům a postavil se vedle Pansy, která došla k jejich stolu.
"Můžete si ho nechat," vyplivla.
"Co se to děje?" ozvala se jedna z osob Starostolce.
"Mám toho dost! Vím, že to on může za to, že vypadám takhle!" vykřikla Pansy na osobu, která se zeptala. "Všechny zatracené peníze si nech, za tohle mi nestojí!"
"Dobrotivý Bože, Pansy, co se ti to stalo s vlasy?" zeptal se Fred. "Možná za to může ten příšerný smrad."
"Drž hubu!" zakřičela na něj Pansy a otočila se k Dracovi. "Nechci ho! Vezmi si ho a drž ho ode mě dál!"
"Jak se opovažuješ to před ním říct?" zakřičela Hermiona a stoupla si naproti Pansy. "Jak se opovažuješ nutit ho cítit se nechtěný a nemilovaný?"
"Nepotřebuju kázaní mudlovské šmejdky!" zakřičela na ni Pansy.
"Jsi odporná, zlá, opovržení hodná ženská," procedila mezi zuby Hermiona a sevřela ruce v pěst. "Ještě jednou se objevíš poblíž mé rodiny a mého syna a..! Vypadni mi z dohledu, než udělám něco, čeho budu litovat!"
"Mě nevyděsíš, Grangerová... myslíš, že jsi lepší, než všichni ostatní a myslíš, že jsi lepší matka? Na to ti nenaletím!" V tom si Pansy uvědomila, že letí místností a přistává na zadku daleko za dveřmi. Hermiona si pak vtáhla Zana do milujícího objetí.
"Oh, Hermiono, mohla jsi s ní zamávat ještě trochu," zalitoval Fred.
"Klid v síni!" vykřikl člen Starostolce. "Klid, prosím!"
"Tatínku! Pansy byla tak nazlobená! Chyběl jsi mi moc, moc, moc a chyběla mi maminka moc, moc, moc!" řekl Zane z Hermionina obětí. "Pansy pořád smrděla! Nechtěl jsem, aby byla smutná!"
Draco na svého syna zamrkal jeho myšlenky se konečně seskládaly dohromady. Zane stál před ním. Jeho syn stál před ním!
Rhonda se postavila a pročistila si hrdlo, než promluvila a přitáhla si pozornost všech.
"Vzhledem k právu a regulím zavedených Sociálním a Rodinným oddělením Ministerstva se prohlašuje, že pokud jeden z rodičů chce ponechat plné opatrovnictví druhému rodiči, je ono opatrovnictví považováno za automatické a již nezměnitelné. Paní D'Aggostinová dala svůj verbální souhlas o opatrovnictví před více než třemi svědky, čímž pan a paní Malfoyovi získávají Zana do plného opatrovnictví."
"Slečna Westinová má pravdu," povzdechla si jedna z členů Starostolce. "Tento případ je tedy uzavřen a toto je konečné slyšení o opatrovnictví Zana Malfoye. Můžete si jej vzít domů klidně hned, když budete chtít. Všechny papíry vám budou zaslány do čtyřiadvaceti hodin. Tímto uzavírám jednání." Bouchla kladívkem do lavice a Starostolec - stejně jako Ministerský advokát - opustili místnost.
"Ahoj, stlejdo Frede!" řekl Zane dvojčeti. "Udělal jsem, co jsi mi řekl! Pansy mě viděla dávat hnojůvku do skříně! Křičela asi sto hodin!"
"Nemám nejmenší tušení, o čem to mluvíš, kamaráde," mrkl na něj Fred a přešel ke dveřím. "Viš, že jsem na tebe hrdý, že?"
"Ano!"
"Dobře, uvidíme se brzy! Pamatuj si, že to všechno je naše tajemství," zavřel za sebou dveře. Zane se tiše zachichotal a zadíval se na tátu.
"Tati, řekneš mi ahoj?" zeptal se Zane. Vymanil se z Hermionina silného sevření a přešel ke svému otci.
"Zane," vydechl Draco předtím, než svého syna vzal do náručí a pevně objal. Políbil ho do vlasů a zamumlal jeho jméno. "Chyběl jsi mi, kamaráde."
"Ty mě taky, tatínku! Moc!" řekl Zane. "Užil jsem si s Pansy a se stlejdou Fredem a Georgem spoustu zábavy!"
"Strejda Fred a strejda George?" zamumlala si pro sebe Hermiona. "Co to...?" Protočila oči, když si všechno uvědomila.
"Tatínku, nemůžu dýchat!" zachichotal se Zane. "Moc objímání."
Draco se odtáhl, ale z náručí syna nepustil. Narovnal ramena, aby se na něj podíval. Otočil se k Blaisovi a věnoval mu velkorysý úsměv.
"Díky."
"Nemusíš mi děkovat," řekl Blaise rozrušeně, když si všiml Rhondy, která za lavicí vyplňovala papíry. "Jsem rád, že mám chytrýho Zanyho zpátky."
"Chyběl jsi mi, stlejdo Blaisi!" řekl Zane.
"Ty mě taky, chytrej Zany," zasmál se Blaise a podíval se na něj. "Postarej se za mě o rodiče, ano?"
"Ano," přikývl vážně Zane. Blaise přikývl, když se dveře otevřely a z nich vyběhla Donny. Zeširoka se usmívala.
"Zrovna jsem se to doslechla!" Remus a Harry stáli přímo za ní. Pátý svědek odešel s vědomím, že jeho služeb již není potřeba.
Nastalo další objímaní a líbání.
"Musím podepsat několik věcí," řekl Dracovi Blaise. "Vy můžete domů." Draco přikývl a zvedl svého syna ze země. Ten zrovna Donny a Hermioně vysvětloval, jak se u Pansy nudil a jak mu vyčarovala nového dinosaura.
"Připraven jít domů, Z?" zeptal se Draco.
"Ano! Chci vidět Rosie!"
"A co tví prarodiče a Weaslyovi?" zeptala se Hermiona. "Moc jsi jim chyběl." Zane se nad tím zamyslel a pomalu přikývl.
"Dobře, ale nejdřív Rosie."


 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbí se Vám povídka "Úžasná Karikatura Intimností" ?

Jistě
Jde to
Zatím nevím
Ani ne..
Rozhodně ne!

Komentáře

1 Doda Doda | 29. července 2010 v 18:26 | Reagovat

Som taká rada, že sa to so Zanom vyriešilo, Hermiona aj Draco sa milujú a vzájomne o tom vedia. :) Proste nemohlo to byť lepšie. Milujem túto poviedku. Veľmi ďakujem, že ju prekladáš, v podstate, že si ju už preložila :)

2 veronika veronika | 29. července 2010 v 18:31 | Reagovat

skvelé

3 zuzule zuzule | 29. července 2010 v 19:15 | Reagovat

On je prostě dokonalý dítě! Je super, že to tak dopadlo. A teď mu můžou pořídit toho sourozence. ;)

4 fantasy-hope fantasy-hope | E-mail | Web | 29. července 2010 v 20:42 | Reagovat

ani jsem si nemyslela, že Pansy to tak rychle vzdá, ale dobře udělala:) chichi, už je jenom jejich, kapitolka byla nádherná

5 Lioness Lioness | 29. července 2010 v 21:33 | Reagovat

Jé... A je to doma!
Myslím, že Hermiona s Dracem procvičovali velice svědomitě, tak by z toho mohli něco mít, ne? Třeba holčičiku. Nebo kluka.
Pansy mi bylo skoro až líto. Ale jen do chvíle, kdy jsem si ji představila na Ministerstvu. A pak mě napadlo, že Freda a George se jen tak nezbaví... :D
Slinající antielegantní Blaise musel být taky k popukání. Co na to říkala Rhonda?
Fred a Donny byli skvělí. Ne že by Harry a Remus byli špatní, ale ti dva je předčili.
Bože, kde je další kapitola? Taky se už těším na Rosie!

6 saya14 saya14 | E-mail | 29. července 2010 v 21:36 | Reagovat

vyborneeee :-D :-D

7 THEADU THEADU | E-mail | Web | 29. července 2010 v 22:53 | Reagovat

skvele :D

8 Scaly Scaly | 30. července 2010 v 10:52 | Reagovat

Naprosto výborný. Já chci další... málem jsem to obrecela stestim :)

9 Mitrihil Mitrihil | 30. července 2010 v 12:19 | Reagovat

úžasná kapitola už se těším na další díl. Nej sou stejně strejda Fred a George. Škoda že Hermi není těhotná:(

10 Valli Valli | 30. července 2010 v 13:01 | Reagovat

wow tak to bylo vážně super =)

11 Goddyna Goddyna | 30. července 2010 v 15:58 | Reagovat

Zbožnuju dvojitý nával, skvělé až přesladké zvraty situace :)

12 Cathrin Kay Cathrin Kay | 30. července 2010 v 23:37 | Reagovat

Krásné jako vždy *.* ... Konečně klídek!;) .. Jsem zvědavá, jestli nějak dořeší to další dítě ;)))

13 ostruzinka ostruzinka | Web | 30. července 2010 v 23:55 | Reagovat

To bylo úžasný. Ty dvě kapitolky byly perfektní. Nemůžu se dočkat další kapitoly a epilogu. A taky nové povídky. :-)

14 Jimmi Jimmi | 2. srpna 2010 v 14:53 | Reagovat

Nádhera, čo iné dodať? Ďakujem.

15 black bridal gowns black bridal gowns | E-mail | Web | 11. ledna 2013 v 17:52 | Reagovat

iPage Hosting has proven to be the best out of four hosting companies I use. iPage is fast, real cheap, and has unlimited storage & bandwidth. Check it out!
http://www.isdress.org

16 Terezka Terezka | 5. prosince 2013 v 16:39 | Reagovat

Aww  :-) sladký konec :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama