Srpen 2013

Přěběhlík - 7. kapitola

31. srpna 2013 v 22:37 | Bee |  Přeběhlík
Opět moc děkuju za komentáře :) Mám z nich nesmírnou radost. Jen tak dál.



Moje tělo je velmi, velmi ztuhlé.

Sedím. Usnul jsem, když jsem čekal na Pottera a Weasleyho?

Cítím se příšerně unavený a nemůžu otevřít oči. Pokusím se zvedout ruku a zjistím, že mi něco překáží.

Provazy.

Jsem připoután k židli. Tak tedy nemůžu být v Tkalcovské ulici.

Oh.

Vzpomenu si, že jsem dal Potterovi svolení mě omráčit, aby mě mohl vzít do hlavního štábu Řádu. Oh, takže jsem spoutaný v hlavním štábu Řádu.

Konečně otevřu oči.

Přeběhlík - 6. kapitola

31. srpna 2013 v 16:11 | Bee |  Přeběhlík
Wow, wow, wow. Opravdu mě nesmírně těší, jak rychle ty komentáře přibývají. Díky moc, cením si toho :)
Za odměnu jedna extra dlouhá.



Hovím si v omšelém křesle s vysokým opěradlem ve staré studovně mého kmotra a hledím do ohně. Moje maska visí na područce a můj hábit je přehozen přes opěradlo. Už je to dvacet minut a Potter se ještě neukázal.

Rozhodnu se, že mu dám ještě deset minut, než odejdu.

Poté slyším tiše skřípat prkna v podlaze.

Někdo přichází.

V klidu vyčkám, až vejde do místnosti, a pak očima zabloudím k malému zrcadlu, jež visí nad krbem.

Zrzavá hlava.

Proč nejsem překvapený?

Přeběhlík - 5. kapitola

30. srpna 2013 v 22:23 | Bee |  Přeběhlík
Wow, dneska ty komentáře přibyly ještě rychleji než včera. Moc vám děkuju, opravdu to potěší :)
P.S. Víte, co máte dělat. 10 komentářů = nová kapitola



Oficiálně nesnáším porady.

Vadí mi poslouchat ta věčná dohadování. Vadí mi, že musíme činit rozhodnutí, jež pak vedou k šarvátkám a následným úmrtím.

Ve škole jsem se vždycky ráda dělila o svůj názor. Všechno bylo jednoduché. Máš pochyby? Podívej se do učebnice nebo si zajdi do knihovny pro jiný zdroj informací.

Ale neexistuje žádná kniha o rozmístění Smrtijedů. Není žádná kniha, jež by nám poskytla odpovědi na naše otázky. Máme zaútočit? Zorganizovat přepadení? Kde je Lord Voldemort? Komu můžeme věřit? Co bychom měli udělat dál?

Nesnáším porady.

Přeběhlík - 4. kapitola

30. srpna 2013 v 10:14 | Bee |  Přeběhlík
Teda holky, moc jste mě potěšily :) Těch deset komentářů se sešlo neuvěřitelně rychle, takže tady ode mě máte slíbenou odměnu. Další kapitola je opět na vás. 10 komentářů (a víc) = nová kapitola.



Znovu kráčím tou chodbou.

Tohle je směšný úkol. Proč by měl sakra Pán zla zájem o nějakou dýku?

Už jsem zkontroloval všechny ložnice. Je jen otázkou času, než někdo přijde a najde mě tu. Jsem vlastně docela překvapený, že na mě ještě nenarazil nějaký člen Řádu. Nemá tu být hlídka?

Znovu vstoupím do jedné z ložnic a opět prohrabu šuplíky.

Kéž by na tu dýku fungovalo přivolávací kouzlo.

Ukázali mi jenom náčrtek. Nevím nic o její historii.

Jaký to má smysl?

Přeběhlík - 3. kapitola

29. srpna 2013 v 17:39 | Bee |  Přeběhlík
Jak jsem slíbila, tak také činím. Doufám, že se vám bude nová kapitola líbit.
Příjemné čtení.
P.S. Čtvrtou kapitolu už mám také přeloženou, takže je to jen na vás. 10 komentářů (a víc) = nová kapitola.



"Na co myslíš?"

Úlekem sebou cuknu, vzhlédnu a spatřím Blaise.

Už přibližně hodinu sedím v nejvyšším patře čísla 12 na Grimmauldově náměstí, opírám se o zeď mezi dvěma ložnicemi a s nikým nemluvím. Všichni se vzpamatováváme z ran, které jsme včera utrpěli. Nějakým zázrakem nikdo ze zbylých členů Řádu včerejší noci nezemřel - všichni z nás se buď vrátili sem nebo do jiného bezpečného domu, odkud nám poté poslali zprávu. Všichni, až na Blaise.

Ale já věděla, že je v pořádku.

"Já, um…na nic," odpovím. "Kdy jsi přišel?"

"Před pár minutama," řekne a sedne si vedle mě.

"Proč ti trvalo tak dlouho se vrátit?"

Přeběhlík - 2. kapitola

25. srpna 2013 v 22:38 | Bee |  Přeběhlík
Tak, a je tu nová kapitola. Rozhodla jsem se, že další přidám, až když pod tímto článkem bude nejméně deset komentářů od deseti různých lidí (svoje případné odpovědi na vaše komentáře nepočítám), protože zatím to vypadá, že povídku nikdo (až na pár věrných) nečte. Takže pište svůj názor...



Slyším hlasité zahvízdání a běžím k oknu.

Jsem úplně nahoře, v chodbě u portrétu Buclaté dámy - je to moje poslední noc na hlídce.

To zahvízdnutí může znamenat jen jediné: našli vetřelce. Sprintuji dolů po schodech, abych se přidal k ostatním na obhlídce okolí. Zajímalo by mě, jaký idiot se rozhodl dnes večer procházet po bradavických pozemcích.

Neměli snad dnes členové Fénixova řádu vkráčet přímo do pasti v Děravém kotli?

Potřesu hlavou, když ohromnými vchodovými dveřmi opouštím hrad, následován několika dalšími Smrtijedy. Všude je ticho a já běžím směrem k Zapovězenému lesu. Jsem si jist, že jestli má ten vetřelec (nebo vetřelkyně), trochu pod čepicí, tak bude na cestě k bodu přemístění. Ostatní mají všechny body jistě pod kontrolou, ale stejně jsme všichni povinni případné vetřelce pronásledovat.

Zbytečné.

Kapitola 10 : Bezmocný v jejím náručí

25. srpna 2013 v 16:19 | Mary |  Otázky Vědy
Čtenáři a čtenářky, jako vždy se omlouvám za neskutečné a jistě velice protivné odmlky, pokusím se je regulovat. Každopádně bych ráda využila tohoto okamžiku a poděkovala Bee za její úžasné překlady a vám za vaší skvělou přízeň ♥





Vítr cuchal Dracovy blond vlasy, zatímco si rukou pohrával s jemnou trávou Jannah,svým rájem. Kolem byl nebeský klid...



A pak se zvedl. Byl silný ale ne chladný; byl téměř hřejivý. Tráva se zdála jemnější než obvykle, socha Adrasteia stála pevně nad ním a chránila jej před krutou realitou života.



Klid byl narušen zvukem kroků v trávě. Tyto jemné zvuky přiměly Draca opatrně vstát. Obraz, který spatřil, způsobil, že se mu zadrhl dech.



"Ale, ale... jestlipak tohle není plod mého drahého sémě," vydal ze sebe Lucius Malfoy, chladný pohled upřený na svého syna.



Dracovy myšlenkové pochody doslova explodovaly. Co ten tady sakra dělá? Měl by být mrtvý.


Přeběhlík - 1. kapitola

24. srpna 2013 v 18:42 | Bee |  Přeběhlík
Nemohla jsem se dočkat, tak jsem začala překládat o něco dřív. Snad se vám nová povídka bude líbit. :)
Ještě upozornění: Nějaké dialogy jsem se rozhodla psát hovorově, protože mi prostě přišlo divné, že by třeba Ron měl mluvit spisovně. Naopak u Hermiony už mi to tolik nevadí; je to přece šprtka a premiantka třídy. :D Kdyžtak přidejte do komentářů svůj názor.



Rychle jsem se ukryla za strom a teď se modlím, aby nespatřili můj úkryt. Tma pomáhá, ale nebude to stačit. Nakonec mě najdou. Musím se pohnout.

Je jich tu tolik. Bojím se, že odsud nevyváznu živá. Ale víc se bojím o Harryho - jeho přežití závisí na té mrňavé bylince, kterou jsem jen před několika minutami opatrně zastrčila do vnitřní kapsy mého hábitu. A když se k němu nedostanu do půl hodiny, úplné uzdravení bude téměř nemožné.

Mé srdce buší tak hlasitě, až se mi nechce věřit, že ho ještě nezaslechli.

Musím se odsud dostat živá - kvůli Harrymu. A kvůli celému kouzelnickému světu. Nepřestaneme bojovat, pokud zemře, ale bez Harryho nakonec stejně padneme. Není to zrovna optimistická vyhlídka, ale já byla vždy pyšná na svůj realistický nadhled. Nebudu chovat falešné naděje.

Přeběhlík

22. srpna 2013 v 12:00 | Bee |  Přeběhlík
Ahoj dámy (a případní pánové), mám pro vás skvělou zprávu. Konečně se mi podařilo získat svolení od jedné z autorek těch nejlepších Dramione povídek. Překládat začnu asi až příští týden, ale pak mám v plánu se do toho skutečně pustit. Snad mě od září zase moc neomezí škola.
Takže tady to je...