Omlouvám se, dámy, ale kapitoly asi budou přibývat opravdu hodně pomalu. Věděla jsem, že maturitní ročník bude síla, ale že až tak...Pořád jsem v jednom kole a nevím, co dřív. Práce se na mě valí ze všech stran - maturitní otázky, výpisky, seminární práce, referáty, testy, písemky, úkoly a já nevím, co ještě. A to je teprve září. Hrůza! Ale konec stěžování. Prosím, mějte strpení. Nové kapitoly budou přibývat - jenom pomaleji, než jsem původně zamýšlela.

Posadím se na kraj Blaisovy postele.
Harry odešel do mého pokoje, aby měl nějakou chvíli o samotě s Ginny. Není těžké uhodnout, co tam asi dělají. Charlie se ukázal brzy ráno a vzal Rona s sebou do Lasturové vily, protože ho paní Weasleyová chtěla vidět. Alespoň tak mi to Harry řekl - když jsem se ráno probudila, byl Ron už pryč.
Podle kluků se Blaise včera v noci vůbec neprobudil. Vím, že to nějakou dobu potrvá, než se jeho tělo zotaví, ale stejně mi dělá starosti, že se ještě neprobral.
Donutila jsem včera večer kluky, aby mi pomohli ho zabalit do pokrývek, než jsem si šla lehnout.
Jeho pravá ruka - ta, kterou používá hůlku - spočívá na pokrývce na jeho hrudi. Něžně ji zvednu a stáhnu si ji do klína. Jeho hladkou tmavou kůži brázdí několik jizev. Za poslední dva roky mi tahle ruka už několikrát zachránila život.