na Blog.cz

Od té doby, kdy jsem naposledy viděl Grangerovou, uplynuly již dva dny. Každou noc ji alespoň deset minut pozoruju a odůvodňuju si to tím, že když ji v noci uvidím, tak na ni přes den nebudu tolik myslet. Ale je to jen výmluva - myslím na ni bez ohledu na to, jestli vidím její obličej, nebo ne.

Ještě jednou si přihnu z lahve ohnivé whiskey a zasmušile se zahledím do plamenů v krbu.

Dneska byl dlouhý den. Voldemort se rozhodl, že mi ukáže, jak používá na vězně svoji novou kletbu. Není úplně nová - v podstatě se jedná o obměnu kletby Cruciatus. Ještě pro ni nevymyslel žádné vhodné jméno, ale zaklínadlo zní Crucio Locus, což znamená, že tohle nové kouzlo soustředí všechnu bolest, kterou způsobuje běžná kletba Cruciatus na jedno libovolné místo na těle oběti. Ani si neumím představit, jak moc to musí bolet.

Roztržitě míchám protilátku k neobvyklým lektvarům, a když se podívám na hodiny, zjistím, že už je skoro půl čtvrté. Obrátím se na jedinou osobu, která je v tuto chvíli se mnou v kuchyni.

"Ginny, mohla bys chvíli pohlídat ty lektvary? Musím jít pryč, Malfoy se chce se mnou sejít. Doufám, že se od něj dozvím něco o zajatcích."

"Jasně," odpoví a zvedne se na nohy. Doteď seděla u Georgeova lehátka a házela oblázky na protější zeď.

"Děkuju."

Odejdu z kuchyně, zastavím se u Harryho, abych mu řekla, že odcházím, a přemístím se z Grimmauldova náměstí.