Přeběhlík - 71. kapitola

20. ledna 2018 v 23:42 | Bee |  Přeběhlík


Nedokážu se soustředit na čtení.

Sedíme tady už deset minut a za tu dobu mezi námi nepadlo ani slovo. Ron neustále vrhá pohledy na Blaise, který se tváří, že to nevidí. Harry je ztracený ve svých myšlenkách

Pak promluví. Možná, že nebyl až tak ztracený.


"Věřím ti, Blaisi, ale pořád si nemyslím, že nechat ho tam samotného byl dobrý nápad," řekne. "Co když se přemístí a přivede sem další Smrtijedy, aby nás zabili?"

"Tak odtud prostě zatraceně rychle vypadneme," odpoví jednoduše Blaise.

"Pokud na dům sešle blokádu proti přemisťování, budeme tady uvěznění," poznamená stále se mračící Ron.

"Viděl jsi, v jakém stavu sem přišel, ne?" Řekne Blaise. "Je zřejmé, že u nich zrovna dobře zapsaný není. A sám říkal..."

"Ale Voldemort je bezcitný. Věřím, že by byl klidně schopný Draca takhle zranit jen proto, abychom mu uvěřili," řekne Harry.

"Nevěřím, že by nás Malfoy mohl zradit," podotknu. "Kdyby byl tohle jeho záměr, nikdy by nám nepomáhal, to zaprvé. Taky by se tak strašně nesnažil zachránit mě a Blaise. A taky mohl nahlásit Lupina, když se objevil v Tkalcovské uličce, místo aby nám ho předával."

Blaise kývne. "Přesně."

Ron konečně spustí pohled z Blaise a podívá se na mě s výrazem, který jasně naznačuje, že se cítí zrazený.
Spolknu omluvu, která se mi už už drala na jazyk. Mluvila jsem rozumně. Není žádný důvod, proč bych se měla cítit provinile za to, že jsem řekla, co si myslím.

Pak si všimnu, že si Blaise pečlivě prohlíží Rona. Ale než to stihnu okomentovat, Ron promluví.

"Na co tak civíš, Zabini?" Zavrčí.

Blaise se svým typickým úšklebkem pokrčí rameny. "Na nic."

Ron po něm bleskne zlostným pohledem, už ale neřekne nic.

"Kolik času myslíte, že ještě bude potřebovat?" Zeptá se Harry.

Zajímalo by mě, jestli postřehl tu rychlou výměnu názorů mezi Ronem a Blaisem - vypadá velmi vyvedený z míry faktem, že Draco zůstal v pokoji sám.

"Vážně chci vědět, kdo je ten zrádce," dodá.

"To já taky, Harry," přidá se Blaise.

"Nenapadá mě, proč by potřeboval, abychom odešli, kdyby nechtěl dělat nic zlého," řekne Ron.

"Draco má pravděpodobně nějaké důkazy, které potřebuje prověřit, a nechce, abychom ho u toho rozptylovali."

"Ale mohli jsme mu pomoct," namítnu.

"Kdy naposled Draco ocenil něčí pomoc, Hermiono?" Podotkne Harry.

"Dobrý postřeh," uznám.

Blesknu pohledem po Ronovi, vypadá trochu zasmušile. Chci, aby se cítil lépe, ale nevím, jak to zařídit. Natáhnu se a vezmu ho za ruku.

"Možná bychom ho měli zkontrolovat," řekne Harry.

"Já to udělám," nabídne se Blaise. "Pravděpodobně mu budu vadit míň, než vy."

Přikročí ke dveřím a lehce na ně zatlačí, ale neotevřou se. Zamračí se. "Myslím, že je zamkl zevnitř."

Pak uslyšíme Nareeho hlas, vycházející z druhé strany dveří.

"Pán si nepřeje, abyste vstupovali dovnitř, dokud nebude připraven."

"Naree?" Zeptá se Blaise.

"Ano, Naree je tady," ozve se odpověď.

"Co tam draco dělá?"

"To Naree neřekne. Pánovy rozkazy."

"Víš, jak dlouho mu to ještě bude trvat?" Zeptá se Blaise.

"To Naree neví."

"Mohl bys nám prosím říct, co se děje?" Zavolám.

"Ne, slečno Grangerová. Naree to nesmí říct, bez ohledu na to, co kdo řekne."

Ron se zamračí. "Tak jestli tohle nezní podezřele - "

Blaise se otočí na podpatku a já jsem překvapená jeho rozzlobeným výrazem. "Mohl bys alespoň na pět zatracených minut přestat být tak stupidně paranoidní? Jsem unavený a otrávený z toho, jak vám musím neustále vyvracet vaše podezření. Draco neudělal nic, čím by nám ublížil, od chvíle, kdy přešel na naší stranu. Díky němu jsou Bradavice naše. Díky němu jsme zachránili Nottingham. Proč nemůžete vaše předsudky odsunout stranou?"

Skoro minutu je úplné ticho.

Blaise málokdy ztratí klid - tohle je poprvé, kdy jsem ho viděla v tak vražedné náladě. Nemůžu si pomoct, abych nepřemýšlela nad tím, jestli ten hněv nesouvisí i s mým obnoveným vztahem s Ronem. Koneckonců, Blaise byl trochu mimo potom, co nás viděl se líbat.

I Ron vypadá rozzlobeně. Strašně silně mi mačká ruku a jeho rty se svírají, jak se snaží ovládnout a nevypálit vzteklou odpověď.

"Blaisi, jsi v pořádku?" Zeptá se konečně Harry.

"Jo, je mi fajn," odsekne Blaise, pořád fixující očima Rona.

Pak se dveře Dracova pokoje otevřou.

"Už můžete dovnitř," řekne Naree, ustupující od dveří.

Blaise bez dalšího slova vstoupí do ložnice.

"Pojďme," řekne Harry a lehce Rona postrčí.

Draco sedí a zády se opírá o čelo postele.

"Tak už víš, kdo to je?" Zeptá se Harry.

Draco přikývne. "Rozumím mu. Kdyby mě nevydal, cítil bych se provinile, že ho odhalím."

Zamračím se. "Proč - "

"Nemám náladu odpovídat na otázky," přeruší mě. "Řeknu vám, co potřebujete vědět, a pak se můžete rozhodnout, jak s tím naložíte. Ocenil bych, kdybyste všichni alespoň na jeden den opustili můj dům. Chci být sám."

Harry otevře pusu, aby promluvil, ale Blaise ho zvednutím ruky umlčí.

"Půjdeme," řekne Blaise o něco jemnějším tónem, než bych čekala. "Řekni nám, na co jsi přišel."

"Neville Longbottom."

Zalapám po dechu. Vedle mě Ron zavrtí hlavou.

"Nemožné," namítne okamžitě Harry.

Blaise jen přikývne. "Vysvětli."

"Voldemort se ponořil do všech směrů magie, snaží se najít způsoby, jak ještě zvětšit svou moc. Jeho poslední úspěšný experiment, alespoň co jsem schopen říct, je obnova příčetnosti u těch, kdo jí ztratili."

Blaise vzdychne a já vidím, že pochopil, co chce Draco říct.

Ale co to má co dělat s - ach. Nevillovi rodiče.

"Nech mě hádat - zkoušel to na Longbottomových," řekne Harry.

"Dnes ráno jsem mluvil s naprosto příčetným Frankem Longbottomem."

"Ale jak můžeš vědět -", začne Ron.

"Neodpovídám na otázky," usekne Draco. "Neville Longbottom vás zradil, protože se chtěl shledat se svými rodiči - se svými příčetnými rodiči. Věřím, že informace o mně vyměnil za osvobození Lupina. Tyhle dvě události tak blízko sebe nemohou být náhoda. Navrhuji, abyste využili výhod, které z téhle situace plynou, spíš než abyste ho zadrželi nebo zabili."

"Nezabili bychom ho," odpoví Harry. "To nás odlišuje od - "

"Od koho?" Přeruší ho Draco. Pak se uchechtne. "Ode mě?"

Harry zavrtí hlavou. "Chtěl jsem říct od Voldemorta."

"Nevěřím ti," řekne Ron. "Jak bys mohl vědět, že Neville - "

"Myslím, že jsme se shodli, že Draco je - nebo byl - výše postavený Smrtijed. Proč mu prostě všichni pro jednou nemůžeme věřit?" Řekne Blaise podrážděně. "Věděl o viteálu. Jsem si jistý, že je schopný nám říct, kdo je zrádce."

Po krátké pauze promluví Draco. "To je všechno, co potřebujete vědět. Teď můžete jít. Pokud nehodláte zůstat v Bradavicích, doporučuji vám nechodit do Tkalcovské uličky, protože to je nejspíš první místo, kde mě budou hledat. Byl jsem označený za přeběhlíka a Voldemort se se zradou nesmiřuje snadno."

Vzpomínám si, že jsem slyšela, že z Olivera Wooda nezbylo vůbec nic, když s ním Voldemort skončil. Ta myšlenka mě donutí se otřást.

Blaise popleská Draca po rameni. Neřekne ani slovo, a pak se přemístí. Ale ve chvíli, kdy se jejich pohledy setkají, cítím, že se mezi nimi něco odehrálo. Chtěla bych být s někým takhle propojená.

"Díky Malfoy," řekne Harry.

"Neděkuj mi. Zabij toho slizkého bastarda a jsme vyrovnaní, ano?" Odpoví Draco.

Neslyším Harryho odpověď, protože Ron popadne mojí ruku, a já jsem vystavena nepříjemnému pocitu asistovaného přemístění.

Objevíme se hned za hranicí pozemků a spěcháme do bezpečí. Blaise už na nás čeká. Harry se objeví o chviličku později a společně se vydáme do hradu.

Před námi se zjeví dvě postavy se zvednutými hůlkami - je těžké je identifikovat, protože už se stmívá. Až když se přiblíží, rozeznáme Colina a Hannah. Když všichni čtyři uspokojivě zodpovíme jejich otázky, připojí se k nám.
"Proč jste se vrátili? Vy všichni?" Ptá se Colin.

"Musíme viděl McGonagallovou. A Pastorka, pokud je tady," odpoví Harry.

"Jsem si dost jistá, že se pořád nevrátil, ale McGonagallová tu je," informuje nás Hannah.

"To nám stačí," řekne Blaise.

Když dorazíme ke vchodu, Colin a Hannah se od nás odpojí, nejspíš proto, aby dál hlídali hranice.

Ginny se objeví ve chvíli, kdy vejdeme do haly, a když uvidí Harryho, rozběhne se k němu a obejme ho.

"Taky tě rád vidím, Ginny, ale jsme teď trochu zaneprázdnění," řekne Harry.

Následuje nás do schodů. "Jste tu, abyste viděli Lupina?" Zeptá se. "Madam Pomfreyová dovnitř pořád nikoho kromě Tonksové nepouští."

"Ne, proto tu nejsme," odpoví Harry.

Kráčíme směrem ke kanceláři McGonagallové a Ginny jde pořád s námi. V chodbě míjíme bývalé studenty a já přemýšlím, kdy dorazili.

"Kolik lidí tu teď je, Ginny? " Zeptám se.

"Nejsem si jistá, ale přicházejí sem z úkrytů," odpoví. "Proslechlo se, že opět držíme Bradavice, a tak sem přicházejí ti, co se doteď schovávali."

Blaise kývne. "To je dobře, síla je v počtu."

"Jak je Georgovi?" Zeptá se Ron.

"On... Zvládá to," odpoví Ginny. "Jsme Weaslyovi. Vyrovnáme se s tím."

Připomenu si, že Alice byla pokousaná a přeju si, abych mohla nějak pomoct...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama